Nastavení týmových cílů

Určitě jste zaznamenali úspěch českých hokejistů na mistrovství světa U20 v Kanadě. Pokud nesledujete hokej, možná vám uteklo, že bronz přivezly o pár dní později také české hokejistky z mistrovství světa U18 ve Finsku. Co mě z hlediska psychologie sportu u holek velmi zaujalo, bylo zákulisní video po vyhraném utkání proti Finsku ve čtvrtfinále. Ve videu nám totiž holky ukázaly, jak jako tým pracují s cíli. A právě cíle jsou hlavním tématem tohoto příspěvku.

Než se pustíte do čtení příspěvku, mrkněte na zmiňované video, které inspirovalo téma tohoto příspěvku, určitě stojí za to. Najdete ho na síti Threads na tomto linku (klikněte zde).

V čem cíle mohou týmu pomoci?

Na úvod je určitě dobré si ukázat, co je vlastně smyslem týmový cílů a s čím mohou týmu pomoci. Obrázek pod textem (Obr. 1) nabízí stručný přehled, který sice není kompletním výčtem všech možných přínosů, ale konkrétnější představu vám určitě nabídne.

Typy cílů: Jaké cíle si s týmem nastavit?

K týmovým cílům jde přistoupit různými způsoby. Velmi dobrou strukturu ale nabízí hierarchie výsledkových, výkonových a procesních cílů. Pojďme se na to podívat.

Cíle zaměřené na výsledek

Tyto cíle se týkají výsledků, kterých chce tým dosáhnout, například:

Postoupit do play-off

Výsledkové cíle jsou často dlouhodobého charakteru a týmu tak dávají vizi. Jejich slabou stránkou je to, že závisí na mnoha faktorech, které nejsou zcela pod kontrolou týmu – jak se bude dařit soupeřům, jaká rozhodnutí učiní rozhodčí v důležitých momentech nebo zda se někdo z klíčových hráčů nešťastnou náhodou nezraní.

Cíle zaměřené na výkon

Tyto cíle se soustředí na konkrétní ukazatele týmového výkonu, tedy týmové statistiky. Jsou to konkrétní mezníky, které tým posunou blíže k výsledkovému cíli. Obecně jsou výkonové cíle v porovnání s těmi výsledkovými více pod kontrolou týmu, i když ne úplně. Může to být například:

55 % vyhraných vhazování
25 a více střel na bránu soupeře na zápas
Dostat průměr obdržených gólů na zápas (GAA) pod 2,00

Výkonové cíle by měly vycházet z aktuální výkonnosti týmu, a vztahují se tak ke konkrétnímu období. Pokud například tým v poslední době trápí nízká úspěšnost přesilových her, může se výkonový cíl pro dané období zaměřit na zlepšení právě této statistiky. Pokud se to týmu podaří, zcela nepochybně ho to posune blíže k výsledkovému cíli. K výkonovým cílům je tedy dobré se pravidelně vracet u v průběhu sezóny je upravovat dle aktuální výkonnosti a potřeb týmu.

Cíle zaměřené na proces

Procesní cíle se týkají konkrétních akcí, které už jsou plně pod kontrolou týmu. Jiné procesní cíle si můžete přitom nastavit pro utkání a jiné pro trénink. Jejich konkrétní podoba musí samozřejmě odrážet výkonové cíle, na kterých tým zrovna pracuje. Pro vaši představu mohou procesní cíle navázané na statistiku GAA vypadat třeba takto:

Blokovat střely soupeře
Upozorňovat na volné hráče v obranném pásmu

Procesní cíle nastavené pro trénink a navázané na zbylé dva výsledkové cíle uvedené výše by mohly vypadat třeba takto:

Na konec tréninku zařazovat centrům cvičení na vhazování
Zaměřit se na přesnost střelby a dohrávání odražených puků

Hierarchie cílů

Jednotlivé typy cílů na sebe přímo navazují – procesní cíle mají vést k dosažení výkonových cílů, které zase mají přiblížit tým k dosažení výsledkového cíle. Můžete nad tím uvažovat jako nad zdoláváním osmitisícovky. Výsledkový cíl je jako její vrchol. Abyste ho dosáhli, musíte dorazit na určité záchytné body (tábory) – to jsou výkonové cíle. Dosažení těchto cílů ovlivňuje celá řada faktorů a ne všechny ovlivníte, třeba počasí. Co ale dokážete ovlivnit, tak jsou vaše jednotlivé kroky, jak používáte cepín, jak pečlivě navazujete lano nebo v jaké fyzické kondici se vydáte na cestu. A právě tyhle jednotlivé kroky, které máte plně pod kontrolou, jsou procesní cíle.

Při nastavování cílů začněte od výsledkového cíle a postupně se propracujte k nastavení procesních cílů. Pokud zůstaneme u analogie s osmitisícovkou, tak také začnete tím, že vyberete vrchol, který chcete zdolat, a až poté naplánujete dílčí kroky. Při dosahování cílů je to pak přesně naopak, tam už vaše pozornost musí být zaměřená především na procesní cíle, které máte pod kontrolou (Obr. 2).

Jak vypadá efektivně nastavený cíl?

Nastavený cíl by měl splňovat určité vlastnosti, aby byl efektivní. Jsem toho názoru, že zejména procesní cíle se vám budou plnit lépe, pokud budou vycházet z týmových hodnot. Pokud vezmeme jako příklad blokování střel, může tento cíl vycházet z hodnot jako třeba odhodlanost nebo obětavost.

Cíl by měl být také co nejvíce konkrétní. Velmi dobrou pomůckou, jak nad tím uvažovat, je říct si: Co by měli hráči dělat, aby diváci pochopili, z jakých hodnot vycházejí týmové cíle?

Není dobré si nastavovat takzvaný cíl mrtvoly. To jsou takové cíle, které by mrtvý člověk zvládl lépe než člověk, který je naživu. Snažte se, aby vaše cíle byly formulované aktivně, tedy tak, že si za něčím jdete, ne tak, že se něčemu chcete vyhnout.

Nastavený cíl by měl být realistický. Je důležité vykračovat ze své komfortní zóny, ale příliš náročný cíl, který je vzhledem k dosavadním možnostem zjevně nedosažitelný, vám nepomůže. Takové obecné pravidlo je, že by si měl být člověk alespoň na 70 % jistý, že tým cíl dokáže splnit.

Poslední důležitá vlastnost cíle je časová kotva. Jde o to určit si, kdy daného cíle chci dosáhnout, nicméně ne pro všechny cíle je to relevantní a nutná vlastnost. Pro výkonové cíle, jako třeba: Dostat průměr obdržených gólů na zápas pod 2,00, je to určitě relevantní vlastnost, stejně jako pro některé cíle zaměřující se na proces v tréninku (např. kdy a jak často budeme zařazovat určitá cvičení). U cíle „Zblokovat alespoň 9 střel soupeře“ je časová kotva spíše nepodstatná vlastnost.

Závěr

Správně nastavené cíle mohou být pro tým velmi přínosné. Je však důležité k tomu přistoupit systematicky. Základní šablonu vám nabízí tento příspěvek. Co je ale velmi důležité: (!!) Vzhledem k tomu, že jsou to cíle týmové, měli by být do procesu jejich nastavování zapojeni trenéři i sportovci. To platí také pro týmové hodnoty.

Zdroje

Williamson, O., Swann, C., Bennett, K. J., Bird, M. D., Goddard, S. G., Schweickle, M. J., & Jackman, P. C. (2022). The performance and psychological effects of goal setting in sport: A systematic review and meta-analysis. International Review of Sport and Exercise Psychology, 17(2), 1050–1078. https://doi.org/10.1080/1750984x.2022.2116723

Autor

Mgr. Martin Ptáček

Sportovní psycholog